Narození: 25.12.1986
Vzdělání: Architektura a konstrukce pozemních staveb na ČVUT
Náboženství: Ano.
Místo působení: Liberec
Průměrná doba spánku: V zimě 8 hodin, v létě 6 hodin…to dává v průměru 7 hodin.
Stravovací návyky: Používám příbor.
Oblíbený prst: Prostředníček.
Superschopnosti: Žonglování s ohněm i bez, bubnování, fotografování.
Děláš někdy krémovou zeleninovou polévku? Někdy ano, ale zrovna nemám mixér….
Oblíbená rostlina: Vinná réva, konkrétně odrůda červeného vína Merlot
Oblíbený nápoj: Víno, voda, káva, čaj. V tomto pořadí.

Proč maluješ?
Jednak z jakéhosi přesvědčení, že se by někoho mohlo zajímat, co se mi honí v hlavě. A druhak je to je to moje oblíbená kratochvíle, osobní dobrodružství, románek s barvami a štětci, napínavé drama které se odehrává přímo před mým zrakem, na plátně nebo na papíře.

Tvoji učitelé?
V mém životě to byl zcela jistě můj děda, Jiří Heyduk, který mne už jako malému ukázal jak se drží stětec a jak se vybarvuje pastelkami. Z umělců, ilustrátorů to pak byl Mike Mignola, Frank Miller, Jamie Hewllet, Tomáš Kučerovský. Z malířů určitě M.C. Escher, John S. Sargent, Nathan Fowkes, Tim Wilmot, Bruce Holwerda a nebo Phil Hale.

Kam směřuješ, o co ti jde v tvorbě?
Protože jsem dlouho fotil, nezajímají mne věci, které se dají vytvořit fotoaparátem – tedy realismus a hyperrealismus. Mám rád, když mohu vytvořit něco, co by fotoaparátem šlo jen velice těžko, ať už stylizací, nebo jinou interpretací reality. V ilustraci mám rád, když obrázek má krom formy i nějaký obsah – nemusí být nutně “moudrý” nebo “chytrý”, ale měla by tam být nějaká myšlenka, důvod, který dal ilustraci důvod vzniknout.

Co je po smrti?
Myslím si, že další život, nové dobrodružství a s tím spojený další unikátní prožitek.

Tvoje motta:
Všude kvetou květy pro toho, kdo je chce vidět.
Je lepší zapálit malou svíčku, než proklínat temnotu.
Štěstí je jen stav mysli.
Život není náhoda, ale volba.