Ilustrování

Ilustrování je sranda a moje nejoblíbenější disciplína ve výtvarničení. Je nejlepší, protože tomu předchází většinou četba (myslím tím knížky) a to já tuze rád. Během četby se můžu ponořit do tajemných světů, být projednou hrdinou, co zachrání svět, svede tu nejnáramnější ženskou, plavit se na lodi po nekonečných dálkách, nebo „jen“ usrkávajíc whiskey řešit vraždy a loupeže nejvzácnějších drahokamů. Tedy to, co se vám v normálním běžném životě děje každý den, žejo. Už během čtení si člověk může představovat jednotlivé charaktery, scény jak z Hollywoodských bijáků a dramatické momenty. To všechno ve vlastní režii, s vlastním castingem a těmi nejlepšími CGI efekty, které si dovedete představit. Pak přichází ta horší fáze a to vybrat si ze všech těch skvělých scén tu, kterou zachytíte. Někdy vám do toho hodí vidle sám autor knihy, který si přeje například jinou scénu. To pak přichází přetahovaná o to, kdo má lepší představu, lepší casting, lepší CGI efekty, lepší dramaturgii. Neskromně řečeno, myslím si, že tyhle věci mám já vždycky lepší, ale autor je autor, a tak má do toho co kecat, takže někdy se holt musím přizpůsobit a vybrat béčkovou scénu. Někdy dokonce i autor uzná kvalitu režie mého mozku a kreslí se scéna, kterou jsem chtěl. Tak jako tak, samotná příležitost ztvárnit světy a postavy, které jinak žijí pouze a jen mezi řádky knih je jedno z nejlepších využití toho, čemu říkáme „umět kreslit“. Zachytit to, co si sám zrežíruju, co si sám vymyslím a co si prostě jen představuju. A ještě za to dostat nějaké ty peníze. Ilustrování je prostě supr.