Jak si vybrat akvarel, díl první

Setkávám se s touto otázkou velice často: jaký akvarel je nejlepší? A jakým akvarelem malovat? A když si pořídím takový nebo onaký akvarel, budu malovat stejně hezké obrázky?

Setkávám se s touto otázkou velice často: jaký akvarel je nejlepší? A jakým akvarelem malovat? A když si pořídím takový nebo onaký akvarel, budu malovat stejně hezké obrázky?

Vezměme si to postupně. Hned zkraje rovnou napíši, že neexituje taková značka akvarelů, nebo taková sada, která by nějakým zázrakem sama od sebe zlepšila vaši malbu. Jinými slovy, i těmi “špatnými” akvarely se dá namalovat koukatelný obrázek, a naopak, začátečník často nepostřehne ani pořádně rozdíl mezi kvalitními akvarely a těmi “levnějšími”.

Chtěl jsem sepsat pokud možno co nejucelenější povídání o výběru akvarelů ze všech stran. Proto je výsledkem trojdílná série. Toto je první díl.

Školní vodovky

Než se pustíme do zkoumání akvarelů, vezměme si je nejprve od těch nejlevnějších – školní vodovky. Školní vodovky si mnozí pamatují ještě ze školy a patří k jedněm z nejlevnější malovacích materiálů, co jsou k dostání. Vzhledem k jejich ceně dostanete zhruba to, co zaplatíte: málo a ještě k tomu nekvalitního barevného pigmentu. Na kolorování ilustrací a některých nákresů to postačuje, nicméně kvůli nedostatku pigmentu s nimi nelze pořádně kombinovat barvy a když už, tak dostanete relativně zašedlé odstíny. Navíc velmi rychle dojdou, kalíšky s barvami mizí doslova před očima, a nedají se koupit jednotlivé odstíny, ale rovnou celá paleta (ještě aby ne, když je to tak levné, že?).

školní vodovky

Anilinové barvy

Anilinky, jak se jim říká, jsou takové lepší vodovky. Rozpuštěné jsou v anilinu a krom toho, že jsou obecně jedovaté, rakovinotvorné, tak mají zářivé barvy. Pokud jste na internetu nalezli “bezpečné” a nejedovaté anilinky, pravděpodobně to nejsou pravé anilinky, ale vylepšené školní vodovky. Anilinové barvy mají často nepřirozeně zářivé a jásavé barvy – hodí se zase na kolorování kreseb, a třeba osobně jsem na nich začínal. To, že jsem se naučil míchat barvy tak, abych je tlumil a dostal z nich tu zářivost, se mi později hodilo v akvarelu. S anilinovými barvami se již dá pracovat a míchat z nich zajímavé odstíny. Na druhou stranu, zmizí rychleji, než by člověk řekl párkrát švec, a pokud váháte, jestli jít do cenově přijatelných anilinek, nebo si pořídit za tu cenu méně akvarelových pánviček – volil bych tu druhou možnost. Akvarelové barvy jsou přeci jen ještě větší rozdíl, než mezi školními vodovkami a zmiňovanými anilinkami.

Akvarelové pastelky

Akvarelové pastelky jsou takovým mezistupněm mezi vodovkami a akvarelem. Většinou se na ně nepoužívají tak kvalitní pigmenty, jako na akvarelové barvy, a navíc jsou většinou ředěné o další pojivo, které jim zajistí nelámavost a schopnost se otírat o papír. Akvarelové pastelky nemám moc rád, protože není moc možností, jak s nimi pracovat. Není to ani akvarel, ani pastelka, nemá to výhody ani jednoho a nevýhody obojího. Pokud zkusíte kombinovat akvarelové pastelky s akvarelem, zjistíte, že odstíny akvarelových pastelek jsou dost …nuda. )

K čemu jsou ale dobré je jednoznačně k dělání podkresby. Díky tomu, že se akvarelové pastelky rozouští ve vodě, je dobré s nimi podkreslit budoucí akvarelovou malbu. Při šikovném zvolení barev a tónů nebude tento podkres vidět. Také, protože mají výraznější barvy než běžné pastelky jdou s výhodou využít k dodělávání již hotových akvarelových maleb. Většinou detaily, na které jsou štětce příliš velké a neohrabané.

Akvarelové barvy

Akvarelové barvy jsou již přímo barevný pigment namletý do nějakého vodorozpustného pojiva, většinou se používá arabská guma, ale také glycerin nebo med. Množství pigmentu a jeho kvalita pak přímo ovlivňuje kvalitu akvarelových barev. Znamaná to, že dražší akvarelové barvy jsou automaticky lepší? Nikoli nezbytně. Než si to rozebereme, pojďme si nejprve říci, jak poznat dobrou (kvalitní) akvarelovou barvu.

Akvarel v tubách

Dobrá barva se pozná tak, že pokud do ní (ať už to tubové, nebo pánvičkové varianty) namočíte lehce štětec, barva se rozpustí, vtáhne do štětce a na obrázku bude vytvářet jasné a syté barvy. Pokud barvu musítě nějak “dolovat”, nebo odstíny barev jsou vybledlé a nejasné, jedná se o méně kvalitní pigment, nebo barvu. Lze i říci, že kvalitní barvu poznáte tak, že jí spotřebujete velmi málo. Proto jsou tubičky kvalitních výrobců tak malé, neboť pigment v nich je velmi koncentrovaný – a vydrží pak déle.

Pigmenty

Dalším důležitým kritériem toho, jak poznat dobrou barvu je její míchatelnost. To je, jakým způsobem se míchá s jinými barvami a jaké tvoří odstíny. Kvalitnější barvy při míchání tolik nešednou, zůstávají jasné a čisté. Toto kritérium je ale dosti obtížné na vysvětlení – zjednodušeně řečeno záleží na tom, z jakých pigmentů (a z kolika) je namíchaný daný akvarelový odstín. Obecně platí, že čím méně různých pigmentů v barvě je, tím lépe se s ní bude míchat. Pigmenty, ze kterých se akvarely skládají se označují většinou kombinací písmen a číslic, např. PG36 (ftalocyaninová zelená). Je tedy možné, že se setkáte s barvou, která je namíchaná z několika pigmentů (například bledě modrá bude mít v sobě modrý a bílý pigment) a také s barvami, které jsou namíchány z jediného pigmentu. Obecně platí, že lepší je volit barvy z menšího počtu pigmentů, než ty, které obsahují více pigmentů. Proto nemá moc smysl mít v paletě spoustu barev – třeba několik fialových – protože si je namícháte z různých červení a modří, které máte a které jsou pravděpodobně v již v těch barvách rozmíchané. Toto zde ale uvádím spíše pro úplnost- pokud akvarely začínáte, nemusíte to vůbec řešit.

Světlostálost

Světlostálost je předposledním hodnotícícm kritériem pro barvy. Jistě jste si všimli, že některé barvy se označují hvězdičkami. Víc hvězdiček většinou znamená dražší barvu. Ty hvězdičky neznačí cenu, ale jak je daný pigment světlostálý -tedy- jak moc vydrží UV záření, aniž by začaly měnit svůj odstín nebo blednout. Když se podíváte na akvarely starých mistrů, jistě si všimnete, že ty barvy jsou takové…vybledlé. To je tím, že ujednak neměli tak kvalitní barvy, jako máme dnes, ale hlavně tím, že za těch pár stovek let, stačily vyblednout. A nemusíte si říkat, že vaše díla sto let nevydrží – ona je škoda, když vytáhnete na světlo dílo, které jste namalovali před 20ti lety a zjistíte, že se z něho ztratil kontrast a ty nádherné barvy.

Revertibilita

A poslední kritérium, na které se podíváme se jmenuje revertibilita. Týká se to hlavně tubových barev a značí to, jak dobře se barva znovu aktivuje, necháte-li jí zaschnout. Dobrá barva by se měla relativně snadno revertovat, tedy, po vymačkání z tubičky se k ní můžete za měsíc vrátit a pracovat s ní jako s novou. Toto je zejména důležité, pokud si budete kupovat barvy v tubách a dávat si je do vlastních pánviček. O tom si povíme v druhém díle tohoto povídání o akvarelech.

Velká sada akvarelových barev St. Petesburg, které jsou rošířeny o další pánvičky ve střední řadě

Značka značka značka!!!

No jistě, každý chce od začátku vědět, jakou značku si má koupit. Jaká je nejlepší. Nicméně, na předchozích řádcích jsem vyjmenoval několik vlastností, od kvality a množství pigmentu, míchatelnosti a revertibility. Podle jakého kritéria hodnotit? Jsou ty barvy, které mají nejvýraznější pigmenty, ale jakmile vám ve vaničce zachnou, tak s nimi už nic neuděláte? Nebo jsou ty, které při míchání nejméně blednou a šednou? A co když každá barva to má jinak? A právě ta poslední otázka je nejzáludnější. Vskutku, když si vezmete jakéhokoli výrobce, tak produkuje nějakou řadu barev, které se od sebe kvalitou liší. Třeba St. Petesburgy (barvy) mají úžasné odstíny černé, červené a cihlově červenou – se kterými je radost pracovat, krásně se míchají, jsou syté, revertibilní, světlostálé….ale jejich například okr, nebo zelená jsou na tom úplně příšerně. A nebo si vezměme velmi známou a kvalitní značku Schmincke – to jsou jedny z nejlepších barev na světě. A zase, najdeme zde suprové odstíny, stejně jako odstíny, jejichž pigmenty musíme dolovat a přemlouvat, aby nám nalezly do štětce, byť třeba ne tak moc jako u St. Petesburg. Nejlepším řešením se tedy zdá: mít vybráno od každého výrobce ty barvy, které člověku vyhovují. Jak toho docílit? Asi nejlepší způsob je si prostě pořídit nějakou základní sadu barev a s tou malovat. Časem, až zjistíte, jaké ty odstíny v dané sadě jsou horší, tak si je postupně začít nahrazovat (a zkoušet) jiné značky a postupně si takto ustálit paletu, která vám vyhovuje. Osobně jsem začínal s barvami St. Petesburg, se kterými jsem spokojeně maloval minimálně 5 let. A krom toho, že mi tato paleta vydržela – je tam ještě dost barev na nějaké další tři roky, když nepočítám jednu červenou, žlutou a dvě modré pánvičky, které jsem musel obměnit za tu dobu, protože došly. Až když jsem si začal hledat vlastní paletu a značku, zjistil jsem, v čem jsou jiné akvarely lepší/horší, které mi více vyhovují a které méně. Nicméně si myslím, že kdybych rovnou začal s mojí současnou paletou, nedovedl bych jí tolik ocenit.

Krátkou recenzi všech mnou vyzkoušených značek najdete ve třetím, závěrečném díle.

Moje cestovní sada akvarelů Kuretake rozšířená o další pánvičky (většinou Winsor&Newton)

O tom, jak si pořídit základní akvarelovou paletu pro začátečníka i pokročilého si povíme příště. Dále si také povíme o akvarelech v tubách a vaničkách, jaké jsou jejich výhody a nevýhody. Nakonec dám přeci jen tip na značku akvarelů pro začátečníka. Mějte se krásně,

Adam

Leave a Reply