Kreslení z fotografií, část druhá

V minulém článku jsem napsal důvody, proč nepřekreslovat fotografie. Krom toho, že nevzniká valná přidaná hodnota, jeden se toho naučí velmi málo – tedy překreslit plochý tvar do jiného plochého tvaru. Jsou tedy fotografie zapovězeny? Je to tabu? Nikoli nezbytně. O tom JAK kreslit podle fotek si povíme něco v tomto článku.

Fotografie jako reference

Člověk umí pořádně nakreslit jen to, co si už třeba stokrát zkusil namalovat – čím více krát danou věc namaloval (či nakreslil), tím přesnější je v daném znázornění – ví více detailů, zná lépe proporce a vůbec celý ten objekt. Někdy se ale stane, že člověk má nekreslit něco, co si jen tak nenakreslil – třeba lva. Jak má lev posazené oči, a jaký tvar má jeho čenich? Dovedete z hlavy říci? A co třeba solifuga? Víte vůbec jak taková solifuga vypadá? Pokud nekreslíte lvy (nebo solifugy) často, tak pravděpodobně odpovědět nedokážete. A zde přichází na scénu fotoreference. Podívat se na několik obrázků, z různých úhlů tak, aby vám daly představu, co dělá lva lvem, nebo co dělá solifugu solifugou (teda až poté, co zjistíte, co ta solifuga vlastně je).

Dalším způsobem, jak použít referenci je rozšíření vašich znalostí o dané věci. Dejme tomu, že chcete nakreslit kostel – ale ne jan tak nějaký, myslím tím pořádný, gotický chrám se vším všudy. Mnozí z vás si jistě vybaví, co dělá správný gotický kostel kostelem – bude mít okna se zalomeným obloukem, na římsách chrliče a leckdo si jistě vzpomene i na barevná vitrážová okna. No jo, ale pokud toto všechno dáte do vašeho obrázku, zjistíte, že ten kostelík je spíše takový nuzný, možná trochu gotický, ale ne pořádně. Pokud si ale otevřete internet a najdete si, takových 5 nebo 10 gotických kostelů, zjistíte, že gotický kostel má různé jiné prvky. Kružby různých tvarů, profilované pilíře s podstavami a sloupy s gotickými hlavicemi, opěrný systém zakončený fiálami, kruhové okno nad honosně zdobeným portálem, kroužené, či krajkové klenby, barevné mozaiky a mnohé další. I kdybyste tyto prvky nepřekreslovali, dávají vám zcela jistě představu, co se k pořádnému gotickému kostelu sluší a patří. Jinými slovy, reference vám rozšiřuje vaši vizuální knihovnu, dává vám prvky, které můžete (ale nemusíte) použít.

Fotografie jako klíč

Fotografie se dá použít také jako klíč k tomu, abyste nakreslili složitou věc, kterou nedovedete zkonstruovat z hlavy. Zejména tedy postavy nebo portréty. Důležité je však vědět, jak věc rozklíčovat. Zde přicházejí na řadu ale znalosti…Prostě, pokud chcete kreslit přesvvědčivě lidi, musíte znát alespoň trochu anatomii, a pokud chcete kreslit přesvědčivě ulici, měli byste vědět něco zase o perspektivě. Díky těmto znalostem si fotografii zvládnete doplnit o další údaje, které vám pak pomůžou forografii nejen překreslit, ale i se třeba z té fotografie něčemu přiučit.

Začneme něčím jednodušším a to kreslením městské scény. Dejme tomu ,že chcete nakreslit město, ulici nebo nějaký dům. Vezměme si, kupříkladu, tuto fotografii z Utrechtu.

Prvním krokem je si určit perspektivu, úběžníky abyste dokázali pojmout a vyjádřit správně prostor. Protažením linií, které mi ubíhají dozadu si najdu nejprve horizont. Horizont bude vždy vodorovně-jistě, vyjímky existují, třeba když je nakloněný fotoaparát… Horizont pomůže si lépe uvědomit co je nad ním (a je tedy v podhledu) a co je pod ním (a vidím to shora-z nadhledu).

Protože vím, kde je horizont, mohu si najít úběžníky pro libovolný dům. Proč mají ty doma úběžníky jinde? To je protože nejsou postaveny na kolmo k sobě. Vše, co ubíhá v jedné rovině od nás má svůj úběžník, takže vše rovnoběžné s tímto povede do stejného úběžníku. Ale protože je třeba modře vytažený dům pootočen tak, aby směřovala jeho čelní strana více k nám, je jeho úběžník jinde, než třeba zeleně vytažený dům, který je k nám natočen zase více ze strany. Všimněte si ale, že úběžníky jsou vždy na horizontu.

Pokud bych kreslil na panelovém sídlišti, kde jsou všechny domy k sobě pravoúhle, tak mi všechny paneláky poběží do stejného úběžníku. Podívejte se…

Poctivý čtenář si jistě našel správně úběžník který je za pravým okrajem fotky a horizont, který který vypadá zhruba takto:

Všimněte si, že silnice v popředí se, ještě než se začne stáčet, sbíhá také do bodu, který je na horizontu. Do stejného bodu se sbíhají i lampy v popředí a jakmile se silnice stočí, tak se změní i úběžník- Za první zatáčkou bude úběžník silnice zhruba uprostřed třetího věžáku od konce v úrovni horizontu.

Ať se vám hezky kreslí,

Adam